Identifikace prediktorů duševní pohody vysokoškolských studentů během pandemie covidu-19

Pandemie covidu-19 byla široce zkoumána jako ekonomická i zdravotní krize s důrazem na zvyšování duševního zdraví a pohody vysokoškolských studentů. Tato studie zkoumá vztahy mezi fyzickým zdravím, sociální podporou a gramotností v oblasti duševního zdraví s duševní pohodou studentů malajsijských univerzit během pandemie covidu-19. Studijní soubor tvořilo 199 studentů. Průřezový průzkum byl proveden pomocí dotazníků, které si sami zadali. Tyto dotazníky využívaly Short Warwick Edinburgh Mental Well-Being Scale (SWEMWBS), nástroj Multidimenzionální škála vnímané sociální podpory a nástroj Škála duševního zdraví. Průzkum zahrnoval i položky z dotazníku Global Physical Activity Questionnaire (GPAQ). Výsledky této studie ukázaly, že fyzické zdraví má pozitivní a silný vztah k duševní pohodě. Podobně výsledky ukázaly, že sociální podpora má významný a pozitivní vztah k duševní pohodě. Nicméně duševní zdravotní gramotnost nebyla významně spojena s duševní pohodou. Výsledky tohoto výzkumu by mohly poskytnout zákonodárcům, odborníkům z praxe a vedení univerzit užitečné poznatky, které podporují pozitivní výsledky provádění intervenčních programů ke zlepšení duševní pohody studentů.Alternate :The Covid-19 pandemic has been widely examined to be both an economic crisis and health with updates of increasing the mental health and well-being of university students. This study examines the relationships between physical health, social support, and mental health literacy with the mental well-being of Malaysian university students during the Covid-19 pandemic. The study population comprised 199 students. A cross-sectional survey was conducted with self-administered questionnaires that used the Short Warwick Edinburgh Mental Well-Being Scale (SWEMWBS), the Multidimensional Scale of Perceived Social Support instrument, and the Mental Health Literacy Scale. The survey also included items from the Global Physical Activity Questionnaire (GPAQ). The results of this study showed that physical health had a positive and strong relationship with mental well-being. Similarly, the results indicated that social support had a significant and positive relationship with mental well-being. However, mental health literacy was not significantly associated with mental well-being. The results of this research might provide policymakers, practitioners, and university management with useful insights that foster the positive outcome of conducting intervention programs to improve the mental well-being of students.

VALIDATION OF CES-D8 AMONG CZECH UNIVERSITY STUDENTS DURING COVID-19 PANDEMIC

Objectives. Due to the rise of depressive symptomatology especially among vulnerable populations such as young adults during the COVID-19 outbreak, a reliable measuring tool is needed. Because of the lack of such studies, the authors decided to validate the 8-item Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D 8) among Czech university students capturing the beginning of lockdown experience. Statistical analyses. Confirmatory factor analysis was conducted and structural equation modelling with diagonally weighted least squares estimation using lavaan was employed. Different hypotheses about the dimensionality of the CES-D 8 scale were tested. The authors assessed the measurement equivalence of the CES-D 8 scale according to gender using multigroup confirmatory factor analysis. The effect of sociodemographic and COVID-19 issues variables on depression was examined. Results. One dimensional model with correlated errors showed sufficient validity and therefore, the best fit. Multigroup confirmatory factor analysis results revealed that the factor structure is invariant across gender. Women and those who reported financial distress and academic stress showed a higher level of depressive symptomatology. On the other hand, relationships proved to have a protective effect. Limitations. The sample came from an online survey, respondents were self-selected. There was a gender imbalance in the sample that cannot be explained by a higher number of women in the Czech university environment. Conclusions. The CES-D 8 proved to be a useful instrument for measuring depressed mood that opens further possibilities for depression research in the university environment and during pandemic situations. (English) [ FROM AUTHOR] Cíle. Vzhledem k nárůstu depresivní symptomatologie během pandemie covid-19 zejména u zranitelných skupin, jako jsou mladí dospělí, narostla potřebnost spolehlivého nástroje na měření depresivity. Z důvodu chybějící validizace se autoři rozhodli ověřit osmipoložkovou škálu Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D 8) u českých vysokoškolských studentů v době samého počátku pandemie. Statistické analýzy. Byla provedena konfirmační faktorová analýza za použití strukturního modelování metodou DWLS (diagonally weighted least squares) pomocí balíku laavan. Byly testovány různé hypotézy o dimenzionalitě škály CES-D 8. Pomocí MCFA (multigroup confirmatory factor analysis) autoři posuzovali ekvivalenci měření škály CES-D 8 podle pohlaví. Byl zkoumán vliv sociodemografických proměnných a proměnných týkajících se problematiky covid-19 na depresivní symptomatologii. Výsledky. Jednodimenzionální model s korelovanými reziduálními rozptyly u dvou položek prokázal dostatečnou validitu a nejlépe odpovídal datům. Výsledky MCFA ukázaly, že faktorová struktura zvoleného modelu byla invariantní vzhledem k pohlaví. Ženy a osoby, které byly ve finanční nouzi nebo prožívaly zvýšený stres ze studia, vykazovaly vyšší úroveň depresivní symptomatologie. Naopak partnerský vztah se ukázal mít protektivní efekt. Limity práce. Vzorek pochází z online průzkumu, respondenti byli vybráni samovýběrem. Nadreprezentaci žen-studentek v datech nelze zdůvodnit vyšším podílem žen na českých univerzitách. Závěr. CES-D 8 se ukázal být užitečným nástrojem pro měření depresivity, jenž otevírá další možnosti pro výzkum deprese v univerzitním prostředí a během pandemických situací. (Czech) [ FROM AUTHOR] Copyright of Ceskoslovenska Psychologie is the property of Institute of Psychology of the Academy of Sciences and its content may not be copied or emailed to multiple sites or posted to a listserv without the copyright holder's express written permission. However, users may print, download, or email articles for individual use. This may be abridged. No warranty is given about the accuracy of the copy. Users should refer to the original published version of the material for the full . (Copyright applies to all s.)